Je to opravdu hodně dlouhá doba, co jsem sem naposledy přispívala...a trochu mě to i mrzí. Fotek i receptů. které jsem vyzkoušela je hodně a kupí se mi. Jenže čím více se mi to začalo kupit, tím méně se mi chtělo psát...a dnes, když už toho mám nad hlavu jsem se konečně rozhodla nějak s tím vším pohnout.
A to možná i kvůli mým kamarádům, kteří u mě byli na narozeninové večeři a chtějí rozeslat recepty podávaných jídel. Než je každému přeposílat zvlášť, přidám vše na blog.
Hodně dlouho jsem přemýšlela, jestli mám či nemám udělat oslavu narozenin. Nikdy dříve jsem nepořádala takovou oslavu a trochu jsem z toho měla obavy. Byla to pro mě však výzva - vařit pro více lidí, více chodů. Sice už jsem dělala pro přátele několikrát oběd či večeři, avšak na party jsem chtěla pozvat lidí více. A nebyla bych to já, abych se do toho nevrhla :)
Rozeslala jsem pozvánky asi tři týdny dopředu a už v té chvíli jsem začala vymýšlet menu na onen slavnostní večer. Kritérií bylo hodně a bylo potřeba vše skloubit dohromady.
1. Bylo potřeba vymyslet jídlo ze sezónních surovin
2. Vymyslet efektivní jídlo, abych neutratila majlant
3. Zaměřit se na určitou kuchyni - já vybrala francouzskou
4. Vymyslet jídlo, které chutná dobře i ohřívané. Chtěla jsem se věnovat přátelům a ne stát celý večer u plotny...tzn. nemohla jsem podávat jídla, která se servírují hned po uvaření.
5. Zkusit něco nového pro mě (myšleno ve vaření) a pro přátele (myšleno v ochutnání)
Nakonec jsem sestavila menu:
- Carpaccio z červené řepy a bíle ředkve s medovou zálivkou, doplněné zakysanou smetanou a balzamikovým octem
- Kachní játrová paštika s šalvějí a portským vínem
- Kuřecí játrová paštika s provensálským kořením
- Lotrinský quiche
- Quiche s rajčaty a žampiony
- Pečená vepřová panenská svíčková na bílém víně a bylinkách
- Ratatouille
- Lehký bramborový salát (na způsob salátu Nicoise)
- Čokoádové lanýže
- Vše doplněno čerstvě upečenými domácími francouzskými bagetkami.(Stačí kliknout na název receptu a otevře se vám recept :))
Dezertů mělo být víc, ale jeden se mi nepovedl (což vedlo k hysterickému výstupu a neměla jsem chuť ho předělávat) a druhý jsem prostě nestihla.
Měli se podávat i slávky po námořnicku, ale v nákupním shonu a trochu i v mé nevědomosti, že se vůbec něco takového může prodávat jsem koupila vakuované slávky. Jaká chyba...
Moji prvotní radost, že i v Pardubicích, mají mušle, rychle vystřídalo hořké zklamání. Otevřela jsem vakuový balíček a zjistila, že všechny mušle jsou otevřené. Jak to? Udiveně jsem si je prohlížela a klepala do nich, aby se zavřely. Tak jak se to dělá běžně s živými mušlemi. Správně mají být všechny mušle zavřené a ty otevřené se vyhazují, jelikož jsou mrtvé. Chtěla jsem je tedy vyhodit a v tom si všimnu, že vevnitř jsou oranžové a vypadají, tak jako by byly už uvařené. A taky, že byly !!! A až po přečtení mrňavého návodu na zadní straně jsem si všimla, že jsou již uvařené a připravéné k ohřaní v mikrovlné troubě!!! A i když si přijdu jako mírumilovný člověk, měla jsem sto chutí třiskat talířemi o zem. Kdybych nečekala tolik hostů a nepotřebovala tolik talířů, vím, že bych jich pár roztřískala. Ale chybami se člověk učí a už alespoň pro příště vím, že musím být při nakupování bedlivější.
Mušle jsem tedy raději nepřipravovala. Neměla jsem chuť je ochutnávat sama, natož je podávat svým hostům, kteří ještě mušle nejedli a tím bych jim zkazila jejich chuť na celý život.
Vše jsem si naplánovala, nakoupila a sestavila vařící plán. Jenže ne vždycky vše vychází podle planů...
Začala jsem s přípravami den předem. Pořád jsem si říkala času dost a nakonec jsem byla ráda, že jsem to jen tak tak stihla.
Bylo to náročné, stresující, ale krásné. A nejlepší bylo, jak všem chutnalo, teda pokud to jen nepředstírali :D
